Těžba investičních kovů z elektroniky

S neustále rostoucím trhem a produkcí počítačů, tabletů a mobilů roste poptávka po drahých kovech. Při výrobě elektroniky se na nových součástkách využívá zlato, stříbro, platina, palladium nebo iridium.

Na druhé straně spotřebního koloběhu vyprodukuje lidská společnost obrovské množství odpadu v podobě staré, zničené či jen odložené elektroniky. A díky vysokému obsahu zmíněných vzácných kovů vznikají po celém světě firmy na specializovanou recyklaci počítačů, mobilů paměťových čipů či dokonce kabelů. V běžné hantýrce se tomu říká „městské dolování„.

Stará elektronika se musí ručně roztřídit a manuálně rozebrat. Následně se čistí pomocí chemikálií a taví, aby se odstranily nežádoucí nečistoty. Čistý kov se pak slévá do klasických průmyslových forem, jako jsou ingoty, pruty či cihly.

Z jedné tuny elektroniky se dá získat až 150 gramů zlata a tři kilogramy stříbra

Nedávno jsme psali o Muruntau, největším zlatém dole na světě, kde se obsah zlata pohybuje v průměru pět gramů na jednu tunu vydolované rudy. Pro srovnání: z jedné tuny vyřazených mobilních telefonů a dalšího elektronického odpadu dokáže například specializovaná společnost Eco-System z Japonska vytěžit až 150 gramů zlata. Navíc k tomu získá zhruba tři kilogramy stříbra a několik desítek kilogramů mědi.

Díky těmto výsledkům není divu, že je v dnešní době o elektronický odpad zájem. Velké společnosti na specializovanou recyklaci jej vykupují v obrovských objemech o hmotnosti několika desítek až stovek tun ročně.